+420 776 417 669

info@centralmost.cz

Aktuálně

  • Aktuálně
  • Výstava fotografií - Martin Stranka MONO

 

VERNISÁŽ 12. 3. 2013 OD 17 hodin

Hudebně doprovodí na harfu Barbora Plachá

Martin Stranka se věnuje fotografii od roku 2007, avšak nikdy ji nestudoval, a tak byl vždy
sám sobě samoukem. Za poslední 3 roky posbíral přes čtyři desítky mezinárodních ocenění
v oblasti fotografie. Mezi ty nejcennější stojí za zmínku Professional Photographer
of the Year, Emerging talent award v soutěži Nikon International Photo Contest, dále pak International Photo Awards, sony World Photography Awards nebo již dvakrát za sebou Digital Photographer of the Year.

Vystavoval na takových místech jako New York, Miami, Los Angeles, Londýn, Miláno, Tokio, Mexiko, Praha, Sao Paulo, Hong Kong, Vídeň, Brusel a mnoho dalších. Martinovy fotografie byly prezentovány v uznávaných galeriích jako Getty Images Gallery nebo Saatchi Gallery. Jeho poslední práce byly dokonce vystavovány vedle světových umělců jako např. Andy Warhol, Annie Leibovitz, Banksy nebo Damien Hirst.

Podpořte unikátní knižní projekt Martina Stranky

www.martinstranka.cz

Prezentační video Martina Stranky - externí odkaz

Facebookový rozhovor s MARTINEM STRANKOU

MARTIN STRANKA  "Close your eyes in order to see"


Jan Hodač
Martine jak je to vlastně s tím Tvým v zahraničí tolik oceňovaným "stylem", teď jsme připravili na mosteckou výstavu ucelený soubor, ale máš tam i další úžasné fotky, které ale v rámci jedné výstavy nechceš kombinovat. 

Martin Stranka
Určitě, jsou to všechno starší fotky. Mám k nim hluboký vztah a i citové pouto. Ale pokud v dnešní době dávám dohromady výstavy, snažím se vytvářet ucelený soubor cca 20ti fotografii, které pak mnohem lépe a klidněji komunikují s divákem.

Jan Hodač
Třeba ta fotografie s detailem na boty „adidasky“ nekoresponduje jakoby s "hlavním proudem" je to fotografie na zakázku nebo i tohle vzniklo jako Tvá osobní tvorba?

Martin Stranka
Tu fotku, kterou máš na mysli "It Was My Sunset" není reklama na boty, ale později byla takto komerčně využita. Všechny fotky, které mám ve svém portfoliu je má vlastní tvorba a žádná z fotek nevznikala původně pro komerční účely. Mnoho z nich pak následně byly použity na obaly knih nebo CD.

Jan Hodač
Právě to je dnes ve fotce výjimečné, že se téměř čistě osobní tvorba dočká v brzké době výrazného komerčního užití, fotografové to většinou rozdělují, fotí své věci a pak na zakázku...

Martin Stranka
To je něco, kde si myslím, že jsem měl štěstí a jsem za to vděčný. Spousta fotografů musí zkrátka akceptovat komerční focení, aby se uživila a mohla se následně pak věnovat vlastni tvorbě. Já jsem opravdu šťastný za to, že mohu fotit sám pro své účely, z vlastní potřeby a ve výsledku právě tyto fotky jsou kupovány galeriemi, sběrateli a například nakladatelstvími pro jejich obaly knih.

Jan Hodač
A vítáš to? Jak píšeš jsou to dost osobní, intimní fotky a pak je vidět použité jako přebal knihy nebo reklamu apod. ale je pravdou, že je to vždy použité dost citlivě a umělecky, viz. plakát na Londýnské divadlo.

Martin Stranka
Vítám to.. určitě. Pro mě je vždy lepší tvořit na základě vlastních pocitů než na vyžádání "na povel" ze strany komerčních zakázek. Vždy jsou fotky použité pro dobré projekty. Nikdy bych nepropůjčil fotky k něčemu, co by mi bylo proti srsti. Ale to je myslím asi jasné. To radši budu jist celý měsíc suchy chleba, než propůjčit fotky ke špatnému účelu.

Jan Hodač
Jsi fotograf štěstěny, že Tvá osobní výpověď je natolik symbolická, vizuálně precizní a do jisté míry intimní, že se to takhle protnulo...

Martin Stranka
Přesně tak. Jsem za to nesmírně vděčný. Je to spíše náhoda, že se mi takto protnula osobní tvorba s tou možností komerčního použití.

Jan Hodač
Jak se vlastně cítíš jako autor, umělec? Čistě jako fotograf nebo to pro Tebe není tak podstatné a fotku svojí tvorbou přesahuješ?

Martin Stranka
Asi jako všichni jsem i já několikrát přemýšlel o tom, kdy se člověk stává umělcem, fotografem... a tuhle otázku jsem strašně rychle i opustil. Já vím, ze lidé potřebují mít jistou škatulku, jistý šuplík, kam tě zařadit. Lidé potřebují trochu více uchopit člověka a jeho tvorbu tím, že mu dají nálepku fotograf / umělec. Já se těmhle slovům vždy tak trochu bráním. Ale... Kdo je umělec? Je to stejně relativní asi jako otázka, co je vlastně umění a co už není. Tohle jsou vždy nekonečné debaty a myslím, že i celkem zbytečné.

Jan Hodač
Souhlasím, ale to bychom myslím v rámci rozhovoru nevyřešili, o to se snaží umělci už stovky let :-)

Martin Stranka
Přesně tak. Tvořím, protože vnitřně musím. Kategorie a nálepky už nechám na druhých. 

Jan Hodač
Některé fotky stylem lehce připomínají kolorované fotky od Jana Saudka, byl inspirací? jaký máš k velikánovi české fotografie vztah? a k jeho fotkám?

Martin Stranka
S Honzou jsme nedávno dělali na charitativním kalendáři Art For Life, mám k němu respekt jako k autorovi, mám rád jeho bohémský pohled na svět i jeho způsob vidění krásy ve věcech, kde ji jiní nevidí. Inspiraci mi vsak nikdy Jan nebyl. V tom jsem upřímný.
Trochu bych se bránil slovu vzor. Už jako náctiletý teenager jsem nikdy nepropadal vzorům a idolům. Vždy jsem si vytvářel vlastní realitu, do které stejně nikdo z mých vzoru nezapadl.

Jan Hodač
Vlastní realita to zní dobře v kontrastu s tím, že Tvé fotky nejsou skutečnou realitou...

Martin Stranka
To je něco, kde se mi nějak stále daří udržet fotky. Stale mezi realitou a mezi "sny".
Někteří lidé často právě opět kategorizují mé fotky jako surrealistickou tvorbu a tam jsme opět u těch šuplíků a kategorií. Pro mě to není surrealistická tvorba, pro mě je to realita. Tvrdá realita.

Jan Hodač
Chápu i sen je vlastně určitá forma reality... a kdy Tě témata a fotky napadají? Ve snech?

Martin Stranka
Pamatuju, že už Frida Kahlo též říkala, že její malby jsou obrazem její vlastni reality. Nesnažila se nikdy zachytit cosi abstraktního, jak to mnozí však vnímali. Nejčastěji mě scény napadají, když jsem venku. V přírodě. Na Ulici. Mezi lidma.

Jan Hodač
Martine jsi známý po světě asi více než u nás, jak to vnímáš? Je pro tebe pak cenná výstava v Praze, v rodném městě? Je to osobnější nebo jsi rád "světový".

Martin Stranka
Nevnímám to jako nic negativního. Je to celé spíše způsobeno tím, že jsem se vždy účastnil mezinárodních projektu a soutěží, které mají logicky také ten zahraniční přesah. Jsem skutečně velký vlastenec, ale jsme malá zemička. Spousta fotografu se nejdříve stala známější za hranicemi a až teprve pak zde. Nejen fotografů. 

Jan Hodač
Tady u nás člověk nikdy není prorokem...

Martin Stranka
Výstavy v zahraničí mi dají možnost se fotkou živit, výstavy zde v Praze jsou pro mě mnohem osobnější a citovější. Neboť se tam vždy sejdou lide, které mám rád a které nevidím delší dobu. Strašně rád bych byl na všech svých výstavách, ale není to možné. Už jen z důvodu času a především, nejsem velký fanda létání. Takže s tím ještě musím bojovat a snad se to létaní časem podá a budu moci cestovat mnohem více.

Jan Hodač
Jsi držitel mnoha prestižních mezinárodních cen, jak Tě napadlo soutěžit? 

Martin Stranka
Cele to začalo v prosinci 2009. Ani nevím, odkud přišel ten první impulz. Ale klasicky jsem na internetu narazil na soutěž a řekl jsem si proč ne. Člověk už měl za sebou nějaký ucelenější soubor fotek, které bylo možné publikovat. Zkusil jsem to a vyšlo to. Tak jsem si řekl, proč nezkusit další a další. A najednou se to stalo na dobu asi 3 let součástí mé práce. Mezinárodní fotografické soutěže mají až nepředstavitelný přesah. Nejde jen o cenu, velmi často jsou s tím totiž spojené výstavy po světě, nabídky, spolupráce.

Jan Hodač
Jak vychází finančně ty světové soutěže a je nějaké ceny si ceníš nejvíc?

Martin Stranka
Soutěže jsou celkem drahá záležitost. Jsou některé, které jsou samozřejmě zdarma a jsou sponzorovány třeba Nikonem, ale většina z nich má zápisné, které činí něco kolem 700 - 1000 Kč. Nejvíce si cením asi Professional Photographer of the Year 2011 a pak určitě 1. místo International Photo Awards.

Jan Hodač
Kdy první fotky vznikal, které to byly a s jakým důvodem vznikly? 

Martin Stranka
Stale tvrdím, ze neumím malovat a tak fotím. První fotky jsou ty, které jsou jako jediné v mém stávajícím portfoliu jiného formátu než čtverce. Jsou to fotky "If I Could" a "Desire"
A jaký byl důvod? Potřeba se nějak vůbec vyjadřovat navenek vznikla po jedné nešťastné události. Pak už vše nabralo volny pád a šlo to samo. Když má člověk potřebu tvořit, vše vzniká jakoby samo.

Jan Hodač
Už jsi o tom někdy mluvil v rozhovoru co se stalo?

Martin Stranka
V pár rozhovorech jsem to nastínil. To ano.

Jan Hodač
Jsi rodilý mostečan? jaký máš k mostecku vztah, byl jsi tu tuším jen do 3 let...

Martin Stranka
Narodil jsem se v Mostě. Bohužel jsme zde s rodiči strávili jen 3 roky mého života a tak upřímně - to si člověk moc velké pouto nevytvoří. Ale tu a tam se vracím s rodiči do Mostu, ale na vety typu "rád se vracím do svého rodného města", je ještě myslím skutečně dost času. Je mi teprve 28 :)

Jan Hodač
Kdo byl první komu jsi ukazoval první snímky?

Martin Stranka
Přemýšlím a můžu říct, že to byli asi rodiče. 

Jan Hodač
Je pro Tebe důležitá krajina? Jak znáš tu mosteckou a jak třeba vnímáš její industriální svéráz?

Martin Stranka
Vím, že jsi velkej fanda do té průmyslové krajiny. Na úplném začátku jsem neustale vymetal veškeré možné staré továrny a zbourané komplexy koželužen, takže já sám vnímám v těchto měsíčních krajinách jisté kouzlo. Dneska už jsem od toho upustil, ale tam někde uvnitř mam k těmto místům stále blízko.

Jan Hodač
V Tvé fotografii se také objevuje krajina...

Martin Stranka
U mě je to v aktuální tvorbě zcela snadné. Jsou na ni 3 prvky pouze. Prvek člověka, element přírody a pak to, co není vidět okem, ale je přítomné ve všech fotkách a to je ta mentální rovina. Příroda je pro mě na fotkách jistým obrazem, paralelou právě té mentální roviny. Tohle se vždy strašně těžko vyjadřuje a popisuje slovy. Člověk je vždy zasazen do krajiny, prostředí. Není tam ukotveny proto, aby ho něco obklopovalo, ale je to vlastně přesný obraz jeho vnitřního rozpoložení. V momentě focení je to pro mě úplná automatika, nad kterou ani nepřemýšlím.

Jan Hodač
Měl jsi ty obrazy už v hlavně před tím, než jsi začal fotit nebo se v hlavě rodily s tím, jak jsi se stával "fotografem"?

Martin Stranka
Dříve jsem takovéhle představy a scenerie v hlavě neměl. Nebo si na to alespoň vůbec nepamatuju. Otevřel to ve mě ten incident s přítelem. To bylo tím katalyzátorem. Fotka byla už jen nástrojem vyjádření a jakýmsi ventilem.

Jan Hodač
Objevuje se někdy přítel na Tvých obrazech, vizích?

Martin Stranka
Nikde a přitom všude. Pokud slovo "objevuje" se teď bavíme v té rovině abstraktní
fyzicky se tam objevovat nemůže, neboť již nežije.

Jan Hodač
Chápu tak jsem to myslel.... a s kým spolupracuješ na vytváření těch fotografií?
musí Ti být blízcí, aby chápali Tvé pocity a co se snažíš subjektivně vyjádřit.

Martin Stranka
Přesně tak. Všechno to jsou lidé, které znám osobně. Jsou to přátelé, lidé blízcí a tak. Zatím se trochu bráním fotit s modely a modelkami. Potřebuju je znát a alespoň trochu jejich "život".

Jan Hodač
Jsi na některé fotce osobně?

Martin Stranka
Určitě, dříve jsem k tomu inklinoval celkem dost. Pak jsem už opustil od autoportrétů.

Jan Hodač
Tvé názvy jsou geniální a dost přesně "nekonkrétní" jak je vymýšlíš? 

Martin Stranka
Názvy jsou v podstatě jen dovršením dané představy a vznikají až po vytvoření a dokončení fotky.

Jan Hodač
Prozradíš jakou technikou fotografie vznikají?

Martin Stranka
Vždy se bráním jakémukoli popisu, snažím se ponechávat lidské fantazii naprosto volné pole působnosti. A ne ji omezit tím, že bych vysvětloval, jak fotka vznikla.

Jan Hodač
V současné době Tě fotka živí?

Martin Stranka
Už přes 2 roky mě živí jen fotka. 

Jan Hodač
Na facebooku máš neuvěřitelných 40 tis. fanoušků... tušil jsi, že se to tak rychle po sociálních sítích rozběhne?

Martin Stranka
Nikdy jsem netušil, že koníček může přerůst v něco, co tě pohltí natolik a že mě to jednou dokonce může i živit. Je to v podstatě splněný sen. Obrovská vděčnost a pokora.
A sociální sítě dnes nelze vnímat jen jako zábavu. Je to opravdu úžasný nástroj a jedna z dalších cest, jak spojit lidi se stejným zájmem.

Jan Hodač
Co Tvůj projekt rozesílání pohlednic přinesl? máš pro nás nějaké zajímavé historky?

Martin Stranka
Projekt 1,000 Envelopes byl úžasnej. Ve výsledku byl nespočetněkrát publikován na internetu, časopisech, webech. Je úžasné, když ti lidé píší své osobní zážitky, popisuji životy a ty se můžeš na chvílí stát jejich součástí. Nejvíc mě potěšil dopis od slečny, která mi psala v době, kdy byl Israel pod palbou raket. 

Jan Hodač
Byl to Tvůj originální nápad?

Martin Stranka
Netuším, zda to někdy někdo přede mnou udělal, ale jsme jen lidé a věci se neustále opakují dokola. Ale inspiraci jsem nikde nebral. Plus minus už vše bylo v nějaké formě někdy uděláno.

Jan Hodač
To souhlasím a přemýšlíš jak budeš fotit za 10 let?

Martin Stranka
Netuším. Vím, že za těch 5 let focení jsem přešel už ke 3. stylu a tématu.
Teď s vydáním knihy bych rád ukončil jakési období a bude snad už brzy i atelier a tím i nová éra, ale více neprozradím...

Jan Hodač
Na tu knihu se těšíme a je to výborný nápad hledat prostředky přes základnu fanoušků na internetu. Každý má tak možnost se do projektu alespoň částečně zapojit a na oplátku získat buď autorský signovaný výtisk nebo alespoň pohlednici. Určitě to budeme propagovat v rámci Tvé výstavy v Mostě. Těším se také, jak na Tvé fotografie budou místní reagovat...

Martin Stranka
Budou říkat, že ty fotky nechápou :))

Jan Hodač
Stává se to?

Martin Stranka
Nejčastější reakce je "Jsou nádherné, ale nechápu je". Lidem celkem někdy dělá problém proniknout do nitra té fotky... Lidé se na fotky často koukají, ale nedívají se. Pravě proto mam to malé motto na webu "Close your eyes in order to see".


Martin Stranka photography
www.martinstranka.com - externí odkaz

 

© ARSYLINE 2017
Upozornění
Zavřít